|
|
Výroba dámské konfekce
Kadlecová, Sylva ; Štikar, Jaroslav (oponent) ; Nový, Alois (vedoucí práce) ; Donaťáková, Dagmar (vedoucí práce)
Bakalářská práce „Výroba dámské konfekce“ je zpracována ve formě architektonické a konstrukční studie a projektové dokumentace pro provedení stavby obsahující všechny náležitosti dle platných předpisů. Navržený objekt je umístěn v městské části Brno – Židenice při ulici Rokytova. Celá stavba má působit kompaktním dojmem. Objekt je navržen pro módní značku Miu Miu. Z tohoto taky pramení celý koncept projektu. Stavba má být jednoduchá, s prvky minimalismu, výrazná barevnost a kontrast, přesto zachována elegantní forma. Jedná se o výrobní halu, zaměřenou na značkovou dámskou konfekci. Objekt je orientován jihozápadně, zasazen do mírně svažitého terénu. Stavba je třípodlažní. Svým charakterem jde o monolitický železobetonový skelet, doplněn o výplňové zdivo Ytong. Stavba je rozčleněna do několika provozních částí. V přízemní části stavby se nachází výrobní, skladovací a technický provoz. Ve 2. nadzemním podlaží jsou pak navrženy prostory vzduchotechniky a kanceláře se sociálním zařízením. Ve 3. nadzemním podlaží se nachází stravovací provoz, doplněn o sociální a hygienické zázemí a administrativní část.
|
|
|
Oděvní tvorba ve volnočasové pedagogice
HRBKOVÁ, Lucie
Práce se zabývá využitím textilní a oděvní tvorby v pedagogice volného času. Teoretická část uvádí předmět a cíle pedagogiky volného času v pojetí různých autorů a vymezuje základní oborové pojmy. Dále charakterizuje volnočasové aktivity, popisuje zájmové činnosti a zaměřuje se na adolescenty coby účastníky těchto aktivit. Analyzuje též využití textilní a oděvní tvorby ve výchovně vzdělávacím procesu a přibližuje tak současnou situaci i vzdělávací instituce, které se prací s textilem zabývají. Závěr teoretické části pojednává o tom, jakými smysly lze vnímat textil a jaké funkce zaujímá v životě každého člověka i společnosti. Přibližuje textilní výtvarné techniky a popisuje patchwork a quilt z hlediska jejich historie, pomůcek a potřebného materiálu. Praktická část je zaměřena na realizaci didaktického projektu, který byl uskutečněn v rámci činnosti zájmového kroužku v Domově mládeže při OA, SOŠ a SOU v Třeboni. Úvodní část obsahuje základní informace o domově mládeže, kroužku šití a přibližuje účastnice projektu. Na základě poznatků v teoretické části práce jsou vytvořeny tři metodické listy, podle jejichž struktury probíhal výchovně vzdělávací proces jednotlivých schůzek útvaru. Metodické listy jsou tematicky zaměřeny na techniku patchwork jako ozdobný prvek oděvních doplňků a na volný quilt. Závěr praktické části se zabývá vlastní reflexí a doporučením dalšího využití metodických listů v praxi.
|
|
|
Doklady textilní výroby v českém eneolitu
Korteová, Judita ; Dobeš, Miroslav (vedoucí práce) ; Březinová, Helena (oponent)
Cílem práce je popsat textilní výrobu v českém eneolitu z hlediska technologického i společenského. Východiskem jsou především archeologické sídlištní nálezy, které zahrnují hlavně přesleny, závaží, šídla a cívky. Tyto nálezy jsou hodnoceny z hlediska množství, tvarů, velikostí, funkce, nálezového kontextu apod. a jsou doplněny informacemi ze zahraničních lokalit, zejména ze švýcarských nákolních osad, na kterých se dochovaly i organické materiály. Dále je součástí práce teoretický popis fází a technik textilní výroby a jejich archeologických dokladů, které jsou srovnávány s doklady českými. Situace v eneolitu je zasazena do širšího kontextu vývoje textilní výroby v pravěku a protohistorii. Klíčová slova Čechy, eneolit, přesleny, šídla, textilní výroba, závaží
|
|
|
An interpretation of the 'bombastic' Cham culture spindle whorls by an archaeological experiment
Chylíková, Judita
One group of artefacts characteristic of Cham culture are the so-called bombastic whorls. These spindle whorls each weigh about 100 g in biconical, bell-shaped or cylindrical forms. Their specific function has been discussed by Czech archaeologists and their connection to textile production questioned. The assumption that Cham culture was based on a pastoral economy led the 'bombastic' whorls to be traditionally associated with wool processing. This myth survived in Czech archaeological literature, even though agricultural production has long since been shown to be relevant to Cham culture and any connection between the 'bombastic' whorls and wool has no justification in terms of textile manufacturing. The aim of the experiments reported here was to disprove the relationship between 'bombastic' whorls and sheep's wool, and on the contrary, to demonstrate their suitability for the processing of vegetal fibres. For the purposes of the experiment, two sets of spindle whorls were documented: Cham culture whorls from the hill-top settlement of Velká skála and those of the Řivnáč culture from the hillfort Denemark. Řivnáč culture existed at the same time as Cham culture in the adjacent regions. Small spindle whorls, usually conical in shape, are typical for this culture. However, the Cham and Řivnáč whorls do not constitute two completely separate categories in terms of size, weight and shape. A representative sample of ten specimens was selected from the documented whorls and their duplicates were made. Five spinners spun wool, flax and linden bast. Besides the interpretation of the 'bombastic' spindle whorls, the aim of the experiment was to provide a better understanding of the relationship between the processed raw material, the spindle whorl used, and the quality of spun threads.
|
|
|
Soubor archeologických textilií ze středověkých odpadních vrstev z centra Prahy
Březinová, Helena ; Kohout, D.
Příspěvek přináší shrnující informace o ojedinělém souboru stovek textilních fragmentů pocházejících ze záchranných archeologických výzkumů v centru Prahy, na Novém Městě pražském (ulice Jungmannova, Vodičkova a Školská), které probíhaly v letech 2004-2008. Během výzkumů zde bylo objeveno mocné souvrství organického původu, jenž je pozůstatkem smetiště z období 14. a 15. století, a které přineslo neobyčejně velké množství předmětů z organických materiálů - textilu, dřeva a kůže. Představeny jsou nejzajímavější závěry z průzkumu vlněných a hedvábných textilií, jejichž široké spektrum poskytuje zajímavý pohled na středověkou textilní hmotnou kulturu, prezentovány jsou i výsledky analýz použitých barviv a informace o restaurování a adjustaci tohoto mimořádného souboru.
|
|
|
Počátky textilnictví v České republice. Vybrané otázky textilní výroby v závěru doby kamenné na území ČR.
Korteová, Judita ; Dobeš, Miroslav (vedoucí práce) ; Březinová, Helena (oponent)
Práce hodnotí vývoj textilní výroby v eneolitu na našem území, tedy v období, které u nás poprvé poskytuje ucelenější pramennou základnu pro studium textilnictví. Východisko představují především archeologické nálezy textilních nástrojů (přeslenů, závaží, cívek a šídel), které jsou v jednotlivých archeologických kulturách hodnoceny z hlediska množství, tvarů, velikostí, funkce, nálezového kontextu, chronologického vývoje apod. Doplňuje je přehled fragmentárních textilií a jejich otisků z doby kamenné v ČR. Dalším důležitým zdrojem informací jsou poznatky získané při výzkumech eneolitických nákolních osad na alpských jezerech, které poskytly hojné nálezy archeologických textilií i některých u nás nezachovaných textilních nástrojů či jejich částí z organických materiálů. Zajímavý srovnávací soubor tvoří též výbava mumifikovaného těla tzv. Ötziho, datovaná do období středního eneolitu. Druhá část práce se zabývá experimentálním ověřením některých hypotéz, formulovaných na základě studia archeologického materiálu. Experimenty se soustředily na možnost zpracování stromového lýka jako důležité textilní suroviny doby kamenné a zejména na interpretaci tzv. bombastických přeslenů, resp. širší okruh otázek souvisejících se vztahem spřádané suroviny, použitého přeslenu a vlastností sepředeného vlákna. Klíčová...
|
|
| |
|
|
Doklady textilní výroby v českém eneolitu
Korteová, Judita ; Dobeš, Miroslav (vedoucí práce) ; Březinová, Helena (oponent)
Cílem práce je popsat textilní výrobu v českém eneolitu z hlediska technologického i společenského. Východiskem jsou především archeologické sídlištní nálezy, které zahrnují hlavně přesleny, závaží, šídla a cívky. Tyto nálezy jsou hodnoceny z hlediska množství, tvarů, velikostí, funkce, nálezového kontextu apod. a jsou doplněny informacemi ze zahraničních lokalit, zejména ze švýcarských nákolních osad, na kterých se dochovaly i organické materiály. Dále je součástí práce teoretický popis fází a technik textilní výroby a jejich archeologických dokladů, které jsou srovnávány s doklady českými. Situace v eneolitu je zasazena do širšího kontextu vývoje textilní výroby v pravěku a protohistorii. Klíčová slova Čechy, eneolit, přesleny, šídla, textilní výroba, závaží
|
|
|
Rod Bartoňů na zámku Nové Hrady
Novotná, Jana ; Županič, Jan (vedoucí práce) ; Dvořáková, Markéta (oponent)
Tato práce se zabývá velkoprůmyslnickým rytířským rodem Bartoňů z Dobenína, přesněji na zámku Nové Hrady. Téma se soustředí především na chronologický vývoj důležitých členů tohoto rodu a jejich životních osudů od první zmínky až do konce 20. století. Dominantu tvoří zámek Nové Hrady, který je jedinečnou architektonickou perlou nacházející se v České republice. Zámek Nové Hrady je spojen s významnými jmény jako Jan Ludvík a Jan Antonín Harbuval de Chamaré či architekt Josef Jäger a s mnohými dalšími osobnostmi. Nesmím zapomenout ještě na jeden významný rod - rod Čerychů. Nynější majitelé manželé Kučerovi se starají o znovunavrácení jeho prvotního lesku. Byli představitelé rodu Bartoňů z Dobenína něčím jiným, než běžnými lidmi žijícími v oné době? Změnilo je povýšení do rytířského stavu? To vše je v práci uvedeno. Klíčová slova: zámek Nové Hrady, Harbuval de Chamaré, Bartoňové z Dobenína, textilní výroba, historie, rod Čerychů, manželé Kučerovi, Náchod, mecenáši
|
|
|
Výroba dámské konfekce
Kadlecová, Sylva ; Štikar, Jaroslav (oponent) ; Nový, Alois (vedoucí práce) ; Donaťáková, Dagmar (vedoucí práce)
Bakalářská práce „Výroba dámské konfekce“ je zpracována ve formě architektonické a konstrukční studie a projektové dokumentace pro provedení stavby obsahující všechny náležitosti dle platných předpisů. Navržený objekt je umístěn v městské části Brno – Židenice při ulici Rokytova. Celá stavba má působit kompaktním dojmem. Objekt je navržen pro módní značku Miu Miu. Z tohoto taky pramení celý koncept projektu. Stavba má být jednoduchá, s prvky minimalismu, výrazná barevnost a kontrast, přesto zachována elegantní forma. Jedná se o výrobní halu, zaměřenou na značkovou dámskou konfekci. Objekt je orientován jihozápadně, zasazen do mírně svažitého terénu. Stavba je třípodlažní. Svým charakterem jde o monolitický železobetonový skelet, doplněn o výplňové zdivo Ytong. Stavba je rozčleněna do několika provozních částí. V přízemní části stavby se nachází výrobní, skladovací a technický provoz. Ve 2. nadzemním podlaží jsou pak navrženy prostory vzduchotechniky a kanceláře se sociálním zařízením. Ve 3. nadzemním podlaží se nachází stravovací provoz, doplněn o sociální a hygienické zázemí a administrativní část.
|
host ::
RSS.